Vzpomínky
Karel Plíhal
| 1: | VlC#astní krví slunce kreslí nG#ma skla oken krajinky, Bmodevšad se na zem snesly G#utahané vzpomínky, C#otvírám jim do předsíně, zG#mouvají si botičky, hnBmed se ženou do kuchyně nG#a slaninu s vajíčky. |
| R: | Každá mBmá jméno hF#olky, se kterG#ou jsem někdy chC#odil, každá znBmá všechna přF#ání, co jsem zG#a ta léta mC#ěl, každá vBmí, kdy jsem pF#omáhal a kdG#y jsem zase škC#odil, každá z nBmich je tou lF#áskou s velkým G#eL. |
| 2: | Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili, snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily, vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat, dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: |